V minulosti jsem se snažila vyhnout tvorbě testu na určení stylu. Přišlo mi, že je velmi těžké udělat funkční test, který není jen tak pro zábavu. A že lidé budou mít větší užitek z toho, když si svůj styl najdou (resp. vytvoří) sami a snáze ho pak přijmou.

Navzdory tomu stále mezi nejhledanější pojmy v mém oboru patří „jak najít svůj styl test„. A věřím, že to není bezdůvodně. Co bych za to sama kdysi dala, kdybych si mohla jen tak udělat test a opravdu díky němu najít ten styl, který dnes mám – a při jehož hledání jsem se tak nějak stala odbornicí na styly.

Ideálně by hledání stylu nemělo člověka donutit stát se expertem na úplně nový obor. A tak si říkám, navzdory tomu, kolik je tady už návodů a materiálů, že mít dobrý test minimálně jako doplněk by bylo skvělé. Jenomže… jak na něj?

Technicky to zvládnu. Vymyslet otázky také. Hlavní problém je – co bude výsledkem? Dělat test na 24 stylů, o kterých píšu, má dvě velké nevýhody. 1. Byl by extrémně dlouhý a těžko by se vylučoval jeden ze dvou velmi podobných stylů. 2. Ani těch 24 stylů není kompletní výčet stylů, které mohou existovat. Ani zdaleka ne.

Takže co s tím? Zahrnout jako výsledek více stylů v procentech ke kombinování? A jakých stylů? Mám vytvořit vlastní, zjednodušené, jako bývaly esence? Mám se inspirovat Fantastical Beauty a spojit archetypy s oblékáním podle těla? Co vlastně dělá styl a co musí v testu vyjít, aby člověk věděl, co nosit?

A tak jsem se pustila do průzkumu a analyzování, o jehož první část se dnes s tebou podělím.

P.S. Toto bude článek hlavně pro ty, co se nějak hlouběji zajímají o styl nebo je zajímá můj proces tvorby testu (např. až bude v budoucnu dostupný k vyzkoušení). Pokud svůj styl teprve hledáš, asi tě spíš zmate. Takže číst na vlastní nebezpečí 🙂

Dvě věci, bez kterých se žádný styl neobejde

Za ta léta, co pracuji se styly, dokážu s jistotou říct, že pro složení stylu jsou nezbytné:

1. Typické barvy a jejich kombinace
2. Co sluší tělu, aneb střihy, tvary a materiály

Barvy

Uměle vytvořené styly, jako najdeš v galerii, často už mají zabudovanou barevnou paletu. Důležitost typických barev pro daný styl se ale liší. Gothic bez černé je těžké si představit, zatímco pro romantický styl jsou typické tlumené barvy, ale fungovat bude v jakékoliv barevné kombinaci, pokud využiješ typické střihy a materiály, např. krajku.

Pokud jde o osobní styl, barvy jsou dané. Tvoje tělo a jeho přirozená barevnost určuje, co ti bude slušet. A tvůj styl by ti měl slušet a sedět k tobě. K autentickému stylu patří i využití tvých přirozených barev. Prostě se to nedá ošidit – tvoje tělo, jeho barvy i jeho tvary, budou silně určovat, jaké styly ti budou slušet. Tvoje preference a osobnost tomu už dají jen tu pomyslnou třešničku na dortu. A tím se dostávám k druhému prvku…

Střihy, tvary a materiály

Často ještě víc než barvy konečné vyznění stylu určuje, jaké střihy, tvary a materiály se v něm používají. Klasický styl je typický krejčovskou precizností a pevnými materiály, v ideální vizi tohoto stylu nic netrčí, nic nevyčnívá, nic není příliš nápadné a drzé, vše je uhlazené a srovnané do latě. Střihy a barvy jsou v souladu, tedy ani ty barvy nekřičí a neupozorňují na sebe. Vrcholná elegance.

Naproti tomu nějaký bohémský, vílí či čarodějnický styl je pravý opak. Vše je spíše měkké, nepořádné, pomačkané, divoké. Barvy mohou být dle stylu výraznější, objevují se vzory, a třeba u bohémského stylu i určitá ostrost. Semišová bunda bohémský styl podtrhne, a elegantní zabije.

Je tedy nezpochybnitelné, že střihy a materiály mají obrovský vliv na to, jak styl vypadá, vyznívá, co ho definuje. Naštěstí, střihy a materiály lze podobně jako barvy určit celkem objektivně. Proporce těla a tváře do značné míry určují, co člověku sluší, a z toho pak vychází jeho styl. Stojí na tom i celé stylové typologie, třeba Kibbeho.

Něco ale chybí… vyřeší to dimenze?

Lze mít jednotný, jedinečný styl jen díky spojení barev a střihů? Bohužel ne. Něco nám tam zřejmě chybí. Některé styly jsou si hodně podobné v barvách a střizích, přesto působí jinak. Ale proč? Co to je, co tvoří jejich osobité, jedinečné vyznění? A lze to vůbec definovat?

Abych tomu přišla na kloub, vytvořila jsem si tabulku se všemi 24 styly a zkusila vyjmenovat pár jejich typických charakteristik v naději, že najdu nějaký vzorec. Slova, která se vyskytují opakovaně napříč styly. A taková slova jsem i našla. Přídavná jména, která se mohou vyskytovat na ose s dvěma extrémy. Proto jsem je pracovně nazvala stylové dimenze.

Vyšlo mi, že v podstatě všechny styly lze popsat a od sebe odlišit právě tím, kde se nachází v jednotlivých dimenzích. Zatím, bez větších úprav, mi vyšly třeba tyto:

poddajný	pevný
divoký	spořádaný
tlumený	barevný
nenápadný	výrazný
přirozený	vznešený
křehký	odolný
starobylý	moderní
nevinný	temný
hravý	vážný
něžný	přísný
jednoduchý	ozdobný

Styly, které znám, bych dokázala popsat v těchto dimenzích. Protože je to osa, je samozřejmě možné, že třeba v polovině věcí je styl někde uprostřed, aka není pro něj daná dimenze vůbec důležitá. Přesto by každému stylu připadlo alespoň několik důležitých přídavných jmen. Např.:

Klasický = pevný, spořádaný, přísný, jednoduchý, tlumený

Romantický = poddajný, tlumený, přirozený, něžný, starobylý, ozdobný

Tomboy = moderní, odolný, pevný, jednoduchý, přirozený

Dramatický = výrazný, moderní, přísný, pevný

Jedno přídavné jméno, jedna dimenze, je málo k tomu, aby si člověk udělal o stylu nějakou představu. Když je spojíme, ta představa je jasnější. Přesto… nemyslím si, že dimenze jsou tou správnou odpovědí. Klasický a dramatický styl se liší více než jen tím, že jeden je tlumený a spořádaný a druhý je výrazný.

Ve stylu platí, že celek je víc než jen spojení svých částí – pár barev, střihů a přídavných jmen.

To, co potřebujeme zachytit, je pocit. Dojem.

Jak to ale udělat? Mají pravdu styloví poradci, kteří vymýšlí vlastní typologie, různé archetypy a specifické styly? Je to jediný způsob, jak tuhle otázku vyřešit? A jak vytvořit archetypy, které dokáží pokrýt (alespoň v kombinaci) celé spektrum lidské módy a stylu? Jak najít ty kostičky, ze kterých lze poskládat celkový dojem jedinečného stylu?

To jsou všechny otázky, které zůstávají a na které budu hledat odpovědi dál.

Až je najdu, podělím se o ně s vámi v dalším díle této minisérie 🙂