Čarodějnice mají blízký vztah k přírodě a samozřejmě také k magii.

Táhne je to k nadpřirozenu, druidismu či šamanismu, mohou mít pohanské vyznání, věřit na víly, ctít Matku přírodu – jednoduše řečeno, být čarodějnicí je možná volba, ale taková, kterou neučiní každý. Takže pokud se tak nějak věnujete čarodějnictví, neuděláte chybu, když prozkoumáte čarodějnický styl mezi prvními. Čarodějnice také mají často vztah k minulosti, předkům.

O povaze čarodějnic toho lze napsat hodně. Především mají, podobně jako bohémky, smysl pro svobodu a individualismus a milují přírodu, cítí se s ní být spojeny. Éterickým se podobají v tom, že preferují hloubku před mělkostí, s gothičkami mají často společnou zálibu v temnotě a s rockerkami sklony k rebelii a sebevědomí – řídí se svou hlavou a nemají problém být „zlobivé holčičky“. Archetypální čarodějka je zkrátka živel, který žije dle svých vlastních pravidel, nebojí se temných stránek sebe ani ostatních, věří ve věci mezi nebem a zemí, ctí Matku přírodu a řídí se svou intuicí. Má své hranice a nenechá nikoho, aby si s ní zahrával.