Dneska to bude trochu o číslech, pro ty rozumově zaměřené čtenářky, které si myslí, že utrácet za nalezení svého stylu se nevyplatí. Vyplatí 🙂 A nejde jen o šetření tvých peněz, ale také životního prostředí. Pokud máš svůj styl a máš šatník ve svém stylu, jsi na dobré cestě vzít vítr z plachet textilnímu průmyslu, který neustále produkuje nové a nové oblečení, nové kolekce, a tím pádem i hromadu odpadu – nejen ze samotné výroby, ale také oblečení samotného. Co se neprodá, musí někam „zmizet“ (jenomže ono to nezmizí, válí se to někde na skládce a v případě umělých materiálů se to tam válí pěkně dlouho). A co se prodá, často stejně končí na skládce taky nebo v kontejneru na textil, protože to majitelka prostě nenosí. Nepromyšlené nákupy jsou drahé. Mít svůj styl je značně omezuje. Když ho najdeš, už nikdy si nekoupíš věc ve špatné barvě či střihu jen proto, že se ti líbí. Resp. čím déle budeš styl mít a čím jistější si v něm budeš, tím méně bude podobných incidentů 🙂

A pokud chceš být hodně ekologická, nechat si šít věci na míru je nejlepší cesta. Získáš tím kousek, co ti sedí, jen tak ho asi nevyhodíš, navíc se nespotřebuje a nekoupí víc materiálu, než kolik potřebuješ. Co myslíš, je ekologičtější, když si člověk nechá vyrobit jedno tričko, které potřebuje… anebo když se vyrobí 150 triček, aby si je mohlo koupit deset lidí… a někteří je pak mohli i vyhodit? Je smůla, že krejčovství u nás dost upadá. Třeba se to s rostoucí oblibou handmade změní. Doufám v to.

Co když tě ale ekologie až tolik nezajímá a hledíš spíše na finanční stránku věci. Zkusme vypátrat, kolik takový průměrný Čech (nebo alespoň česká domácnost) utratí ročně za oblečení. Není to snadné, většina informací na internetu je už pár let starých. Lze se dočíst, že 5 i 20 tisíc. To jsou ale průměry – a počítá se tam útrata za děti stejně jako minimální útraty mužů (ten můj si letos koupil jedno tričko, jedny džíny a dvoje kraťasy a to jen proto, že ty staré mu padaly :-)) Podle statistik i informací z obchodů jsou Češi hlavně blázni do slev. Kupují věci, které by si normálně nekoupili, protože „za tu cenu je to tam škoda nechat!“ a pak se diví, že mají ve skříni další zbytečný hadr.

Navíc se teď máme docela dobře, zaměstnanost slušná, útraty stoupají – také útraty za oblečení. Když ale pomineme statistiku, máš přehled o tom, kolik za oblečení utratíš ročně ty? Je to dost individuální. V této diskuzi se lze dočíst, že skutečné milovnice oblečení a módy utrácejí 3 000 měsíčně a víc, což je 36 tisíc za rok! No a to ani nemluvím o různých nálezech na vintedu, kde se prodávají značky v hodnotě několika tisíc za minimální částky, protože to byl něčí nadšený nákup, který pak nenosí.

Do jaké kategorie spadáš ty? Kupuješ minimum, průměr nebo ještě víc? Možná doma najdeš nějaké účtenky, možná stačí ze skříně vytáhnout letošní kousky a zavzpomínat, kolik tě stály. Nebo ti napoví výpisy z účtu.

Pokud chceš opravdu zjistit, jak výhodné je najít si styl zrovna pro tebe, prober šatník a udělej dvě hromádky – věci, co nosíš často a ráda a věci, co nosíš skoro vůbec nebo vůbec (a dala bys je klidně pryč). Kolik věcí je v každé hromádce? A kolik průměrně stály? Tak si snadno spočítáš, jestli jsi v plusu (více super věcí, příp. stály více) nebo mínusu (více věcí na vyhození).
I kdybys kupovala levné oblečení, za které dáš v průměru pět stovek, stačí koupit 20 kousků a dostaneš se na slušnou částku. Přitom jich máš v šatníku určitě víc. Zajímalo by mě, kolik bys ušetřila, kdyby ses rozhodla nějakou dobu oblečení nekupovat a pokaždé si jen odložila částku, kterou bys za něj jinak dala. Krásná halenka za 800, kterou prostě musíš mít? Dej si ty peníze do kasičky. Za pár měsíců bude našetřeno. Jo, oblečení je pro nás ženy slabinou.

A když opomineme peníze, zbývá ještě otázka: Jsem šťastná a spokojená, když se ráno vidím v zrcadle, když se obléknu na ven nebo do práce? Cítím se dobře ve svém oblečení? Nebo z něj mám mizerný pocit?

Pocity nelze tak snadno vyčíslit, ale odráží se v tvém životě neustále. Když se cítíš dobře a máš pocit, že ti to sluší, jsi sebevědomější. Lépe se ti pak působí na lidi – potenciální partner, přátelé nebo zaměstnavatel prostě pozná, jestli vypadáš v pohodě, upřímně, … anebo ne. A myslíš si, že si oblečení kupuješ pro to, jak vypadá? Ne, kupuješ si pocit. Chceš se cítit sexy a koupíš si minisukni. Chceš mít pocit, že jdeš s módou, chceš být obdivovaná, tak nakoupíš nejnovější trendy. My ženy se potřebujeme cítit krásné. A proto kupujeme oblečení mnohem víc než muži. Těm evolučně stačilo být silní nebo chytří, zkrátka, schopní 🙂

Vyplatí se tedy investovat do nalezení svého stylu? Spočítej si to a rozmysli sama. Já myslím, že pro většinu žen ano.