Přecpané šatní skříně jsou téměř civilizační chorobou západního světa. Kdo z nás v nich nemá něco, co vůbec nenosí? Dar od matky či kamarádky, kousek, který se k ničemu nehodí, obnošenou (či rovnou děravou) věc, která pro nás má stále citovou hodnotu a další. Kolik věcí ze svého šatníku opravdu nosíš? Které nejčastěji? Pokud chceš najít svůj vlastní styl, či si jej rovnou vytvořit (jak raději říkám), dříve či později budeš muset udělat tu nepříjemnou věc zvanou úklid šatníku. Čím méně víš o svém stylu, tím větší budeš mít pravděpodobně chaos ve skříni. Buď naprostý chaos anebo tam nebudeš mít téměř nic. Pár triček, džíny, tenisky a nic víc. I takoví jsou. V dnešním článku si tedy povíme, jak se vypořádat s chaosem ve skříni, čeho se zbavit, co nechat a co doplnit a také jak nám úklid v našich věcech a další krůček k nalezení vlastního stylu oblékání pomůže udělat i krůček k nalezení sebe sama – nejen v oblékání.

Tři, dva, jedna… úklid!

Já osobně mám ráda ve věcech pořádek, proto mám ve svém šatníku komínky dle typu oblečení, ročních období a pořadač na ponožky. Aktuálně mám na horní polici zimní oblečení, pracovní oblečení (pro ty vzácné příležitosti, kdy jedu na výlet nebo jdu pracovat někam na zahradu) a slavnostní oblečení, v policích níže pak sukně, trička, svetry, šaty, kalhoty a domácí oblečení. Sukně, šaty a svetříky u mě převažují, ale tvůj šatník může vypadat úplně jinak. Nemusíš tam mít ani komínky. Co si budeme povídat, pokud to není tvůj styl, stejně je tam déle než týden neudržíš, ale to nevadí. Podstatné není mít vše srovnané ve skříni dle barev, ale hlavně srovnat si svůj styl v hlavě. A v tom ti úklid, věř nebo ne, určitě pomůže. Jak tedy na to? 

1. Všechno oblečení musí ven

Nejprve všechno oblečení vytahej ze skříně. Pokud máš komínky, prostě můžeš vytahovat šaty postupně po komíncích, ale pokud ne, vezmi tu svoji zmuchlanou kouli všemožných hader a hoď ji na postel. Teď by bylo vhodné udělat výjimku a nějak si oblečení roztřídit. Třeba podle typu na kalhoty, trička, sukně… ponožky a prádlo můžeš nechat na konec. Také si nachystej tužku a papír a nejméně jeden velký pytel. Lepší budou rovnou dva. Za chvíli vysvětlím proč.

2. Samotné třídění

Teď ta nejsložitější část – všechno oblečení, které vlastníš, roztřídíš na tyto hromádky: a) oblečení, které nosím často a ráda; b) oblečení, které nosím často, ale jen proto, že nemám nic lepšího na sebe/líbí se manželovi/kamarádce/každý mi ho chválí – ale až tolik se v něm necítím; c) oblečení, které se mi líbí, ale nehodí se k tomu, co už mám/nevím k čemu ho nosit/nemám odvahu jej nosit; d) oblečení, které už je v havarijním stavu a je na vyhození; e) oblečení, které vůbec nenosím (vyjma oblečení pro určité příležitosti, např. šaty do divadla si raději ponechej). Teď ti řeknu, co si počít s každou z těch skupin, co s pytli a na co potřebuješ tužku a papír. 

3. Sepisování a vyhazování

Teď je čas k sobě být upřímná a odložit city stranou. Tedy vyjma pocitů ohledně toho, jak dobře se cítíš ve kterém oblečení. Pokud potřebuješ, vyhraď si na tuto fázi celé odpoledne a klidně si některé věci znovu zkoušej, abys měla jasno, jestli si je chceš nechat nebo nechceš. Nejprve ta příjemná část. Dej si stranou oblečení, které opravdu upřímně zbožňuješ. Možná zjistíš, že žádné takové nemáš a to je také v pořádku. Pokud ale máš, všechno toto oblečení si sepiš. Jednotlivé kousky pojmenuj, popiš. Co se ti na nich líbí? Mají nějaké specifické detaily? Určitý typ výstřihu, který ti sluší a ráda jej nosíš, prvek jako je krajka či tvoje oblíbená barva? Tento papír bude sloužit jako malá výchozí stanice k tvorbě vlastního stylu. Také se můžeš ve svých oblíbených kouscích vyfotit pro lepší představu, jak máš působit, až si budeš kupovat něco dalšího.

Dále se podívej na skupinu věcí, které se ti opravdu líbí a nosit je chceš, ale z nějakého důvodu je nenosíš. Může ti chybět odvaha, někdo ti to oblečení zkritizoval, nemáš k němu ladící jiný kousek, apod. Udělej si čáru pod svůj předchozí seznam věcí a vypiš pod něj všechny věci, které se ti líbí, ale nenosíš je. Stejně jako první skupinku si je ponecháš – alespoň prozatím.

Všechno ostatní bys měla ideálně vyhodit, ale předpokládám, že to neuděláš. Důvody, proč to neuděláš, můžou být dva. 1. Citové či rozumové zábrany – oblečení stálo hodně peněz a nechceš penězi plýtvat; byl to dárek od někoho a těžce by nesl, že jsi oblečení vyhodila; někdo ti oblečení chválil, i když se v něm necítíš, chceš vypadat dobře; už je sice na vyhození, ale nosila jsi jej kdysi moc ráda, apod. 2. Nemáš co jiného na sebe. Zjistila jsi, že drtivá většina tvých věcí se ti až tolik nelíbí a když je vyhodíš, zůstane ti jen pár věcí, které si může obléknout. A v něčem chodit musíš. Co se dá dělat, holt si alespoň pár základních kousků nechej, než nakoupíš věci nové. 

Tvé zábrany jsou v mysli, ne v šatníku…

…a souvisí se vším jiným, jen ne s oblečením. Možná, že si připadáš hodná a rozumná, když ty věci nevyhodíš, ale na co si to tady vlastně hraješ? Stejně je nenosíš, takže peníze už jsou ztraceny a když ostatním nepřiznáš, že se ti nelíbí, co ti koupili… vždycky ti budou kupovat jen ty nesprávné věci a to je škoda pro obě strany. Určitě by z darování měli větší radost, kdyby věděli, že máš z dárku radost taky. Takže seber odvahu a vyházej všechno, co se k tobě nehodí. Dva pytle máš proto, že do jednoho budeš házet oblečení, které už nemá další užitek – tedy rozbité, děravé, velmi obnošené – a do druhého věci, které se ti prostě jen nehodí, nelíbí, ale jsou v dobrém stavu. Takové věci pak můžeš prodat, odnést někam do bazaru anebo hodit do speciálních kontejnerů s oblečením na charitu. Někdo třeba tvé šaty ještě upotřebí, takže to nebude úplné plýtvání.

Co se týče rozbitých věcí, vyhoď je bez milosti. Nošení takových věcí vypovídá hlavně jedno – nevážím si sebe. Ani doma bychom neměli chodit v děravém oblečení. Nejsme přece žebráci (máš internet, ne?). Je to samozřejmě smutné, když dokonalý kousek doslouží a nedaří se sehnat nový, ale je lepší o to usilovat než na sebe nedbat. Tedy pokud nejsi tvrdá punkačka, co nosí díry z přesvědčení, pak je to ok. Další věc – nenos nic jen proto, že ti to okolí chválí, pokud se v tom necítíš nebo se to k tobě nehodí. Dobré rady ostatních mohou někdy poukázat na náš styl (romantička vypadá lépe ve voláncích než kožené bundě, true story), ale často mohou jen odrážet jejich přesvědčení – klasická či vznešená žena úplně neocení batikované tričko, raději vychválí tu pouzdrovku, i když na tobě vypadá smutně. Tak to prostě je. Snaž se zavděčit hlavně sobě.

Nakonec k hromádce věcí, které miluješ a nenosíš. Proč je vlastně nenosíš? Máš strach, že je okolí neocení? Překonat strach z názorů a poznámek okolí je první důležitý krok na cestě k autentickému stylu. Můžeš na to jít postupně, třeba tak, že začneš u velmi neutrálních věcí a budeš přitvrzovat. Tento postup je dobře znám mnoha gothikům, hlavně těm, co začínali jako mladí a měli rodiče, co byli proti. Ale hodí se i pro jiné styly, postup vždy záleží na tom, co je pro tvůj styl typické a co přesně se bojíš nosit. Např. gothic by začal pořízením černých kalhot a nosil je ke všem tričkům, pak by pořídil pár černých triček k těm kalhotám, pak by třeba pořídil řetěz, nějaký prsten, … žena by se od obyčejných černých šatů posunovala k přidávání doplňků, odvážnějším šatům, klasickým punčochám, pak síťovaným punčochám, atd. Vtip je v tom, že okolí si postupně zvykne a už jim pak ani nepřijde, že najednou máš úplně jiný styl než na začátku. Jako vznešená žena zase můžeš začít tím, že k džínům přidáš elegantnější halenku, koupíš si nějaké šperky, klobouk, … dá se to udělat pro každý styl, stačí jen trocha vynalézavosti.

No a pokud máš věci, které se ti k ničemu nehodí, ale miluješ je, kup si něco, co budeš nosit k nim a taky milovat. Někdy je problém s barvou, někdy se střihem, někdy prostě nemáš vhodné boty. Já v podstatě nenosím nic úzkého na dolní části těla (kalhoty ani sukně), takže volné halenky jsou mým obvyklým problémem. Pokud zjistíš, že z podobného důvodu je to neřešitelné a ono oblečení nenositelné, radši jej tedy daruj nebo prodej. 

Každopádně si ten pořádek v šatníku udělej. Je mnohem těžší nosit nevhodné věci, když je nevlastníš 😉