Vždy je snazší popisovat povahu lidí, za jejichž stylem stojí subkultura nebo hnutí. V podstatě už životní styl mají určený a oblečení se vyvinulo z něj. Gothic vychází z hudby – specifického temného rocku (nikoli metalu, jak si někteří mylně myslí). Nicméně já si dovolím to „rouhačství“ a řeknu, že podle mě nemusí každý gothic poslouchat tuto hudbu. Resp. možná je ošemetné se řadit k subkultuře, když tě nebere to, na čem vznikla, ale nikdo ti nemůže zakázat nakupovat v metalshopu – nebo snad ano?

Často ale tu hudbu budou mít rádi, alespoň některé kapely, protože – mají obecně rádi temnotu a věci melancholického rázu. Zapomeňme teď na všechny ty předsudky, jako že gothici se nesmějí, řežou se a uctívají ďábla – to je nesmysl. Obvykle jsou velmi tolerantní k lidem různého vyznání, sexuality i životního stylu, mají mentalitu „žít a nechat žít“. Dokážou najít krásu ve věcech pro jiné morbidních. Nejlépe bych to, co je spojuje a dává podobu jejich oblečení, popsala jako – nemusí nutně vyhledávat temnotu, ale mohou a může je fascinovat, hlavní je však to, že se jí nebojí. Zatímco zbytek populace odvrací tvář od nevyhnutelné reality smrti, od utrpení ostatních, od neobvyklých forem sexuality, které je děsí a odpuzují – gothička to bere jako součást života, před kterou nemá smysl utíkat.