Žijeme v době, kdy se vše rychle mění. Mění se trendy a nejen módní, technika jde kupředu, k dispozici je stále novější a novější elektronika a každý rok se vyhazuje neslýchané množství věcí. Naše babičky, za kterých nic nebylo, by zaplakaly a často si stěžují, že dnešní mladí všechno hned vyhazují. Máme igelitové sáčky na jedno použití, módu na jednu sezónu (ale častěji jen na týden, než přijde nové zboží). Rychle, rychle, rychle. Fast food, fast fashion. Že je tento konzumní životní styl neekologický a neekonomický se ví už dávno. Navíc ta naše rychlá móda vzniká v hrozných podmínkách. Pojem fair-trade je užíván stále častěji. Udržitelnější životní styl si získává nové zastánce s každým týdnem, ale pořád jich přibývá pomaleji než lidí, kteří se rodí do evropských, amerických a asijských rodin a vyrůstají v nové rychlé spotřebitele. Je to problém.

 Proto se dnes objevuje nový pojem, tzv. slow fashion, pomalá móda. Začalo to u slow food (jíst pomalu, v restauracích nebo doma, z kvalitních surovin, jídlo si vychutnávat) a teď volání po zpomalení přichází i do módy. Co to pro nás znamená? Zásady slow fashion jistě není tak těžké uhodnout. Preference malých obchůdků a lokálních butiků a pořizování si oblečení, které vydrží několik let, místo sledování módních trendů a nakupování oblečení ve velkých řetězcích. Slow fashion říká, že je lepší si koupit něco, co se vyrábí déle, je kvalitnější a také dražší, než mít plnou skříň levných hader vyrobených kdo ví kde. Raději oblečení na míru než konfekci. Raději ocenit něčí práci než očekávat nízkou cenu.

Je to jednoduché, ale neumíme to. Zvykli jsme si, že máme hlavně šetřit a sledovat trendy a nemáme za žádnou cenu nosit pořád dokola to samé a teď se po nás chce pravý opak? Jistě vás nikdo nenutí dávat slow fashion šanci. Ale zkusit to můžete. Co třeba si tentokrát k Vánocům přát originální, na míru ušité šaty od českého návrháře či švadleny místo pěti triček? Možná vás to nechytne. A možná zjistíte, že je to mnohem lepší a už se k fast fashion nikdy nevrátíte.